Analýza Jana Němce z týdeníku Ekonom, kterou 29. října převzaly Hospodářské noviny, začíná perexem o Filipíncích: zájem českých firem je takový, že už tři měsíce po sobě vyčerpaly všechny dostupné kvóty Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Text ale jde dál než zpravodajství posledních týdnů — ptá se, co příliv zahraničních pracovníků (v Česku jich pracuje přes 900 tisíc, každý pátý zaměstnanec) dělá s mzdami Čechů, s tempem automatizace a s dostupností bydlení v menších průmyslových městech.
Cizinec levnější našince? Odboráři tradičně namítají, že najímání cizinců brzdí růst mezd. HN připomínají loňský průzkum Hospodářské komory mezi 450 podniky: vysoké náklady na pracovní sílu označilo za jednu z hlavních překážek podnikání 58 % firem, nedostatek kvalifikovaných lidí 51 % — náklady tedy podniky trápí častěji než samotný nedostatek. Personální agentury podle článku odpovídají dvěma argumenty: zákon zakazuje platovou diskriminaci cizinců, za stejnou práci náleží stejná mzda; a k ní je třeba připočítat náklady, které u českého zaměstnance nevznikají. Tomáš Surka z Orienta Czech je pro HN vyčíslil.
„Jen samotný nábor – tedy výběrové řízení, administrativa a letenka – podle něj vyjde firmu na 75 až 85 tisíc korun. Vedle toho se musí příchozím postarat také o ubytování."
K otázce mezd článek cituje metaanalýzu ekonomických studií: průměrný vliv imigrace na mzdy domácích pracovníků je blízký nule; více vystaveni jsou lidé v méně chráněných profesích, které se s příchozími překrývají. Proč je „levná práce" mýtus i z pohledu zaměstnavatele, rozebíráme v článku Mýty o zaměstnávání cizinců.
Inovace a bydlení. Druhá část textu je kritičtější. Ekonomové a průmyslové svazy se neshodnou, zda dostupnost zahraničních pracovníků odkládá automatizaci; část z nich upozorňuje, že omezení přílivu by firmy k modernizaci automaticky nedonutilo (náš pohled na tempo automatizace je v rozhovoru pro Euro.cz). Nejhmatatelnější dopad má podle HN bydlení: koncentrace pracovníků ve sdíleném ubytování zvedá nájmy v menších průmyslových městech, jako je Tachov, kde se část bytů fakticky mění na ubytovny. Právě proto považujeme ubytování za součást náboru, ne za starost, která zaměstnavatele čeká až po příjezdu — jak ji řešíme, popisuje Aftercare a integrace.
Kvóty a veřejné mínění. Roční kvóta 10 300 míst (858 měsíčně) byla vyčerpána v červenci, srpnu i v září; podle článku by se bez problémů uplatnilo 15 tisíc Filipínců — tedy číslo, které Tomáš Surka navrhoval už při oznámení vlády o navýšení kvót pro Filipíny, Indii a Kazachstán. HN připomínají i druhou stranu: téměř dvě třetiny Čechů považují počet zahraničních pracovníků za příliš vysoký. Tentýž rozpor — potřebujeme je, ale nechceme je — ukazuje náš průzkum STEM/MARK 2026 a komentář Český paradox.
Text vyšel nejprve v týdeníku Ekonom (ekonom.cz, 27. 10. 2026, rubrika Trh práce) a 29. 10. v Hospodářských novinách (byznys.hn.cz, odemčený článek).
Zajímá vás nábor pracovníků z Filipín pro vaši firmu? Do 48 hodin připravíme kalkulaci a harmonogram nástupů — nezávazná poptávka zde. Jak celý proces funguje, popisujeme v průvodci krok za krokem.