Pod každým článkem o pracovní migraci se opakují stejná tvrzení. Patnáct let se zabývám mezinárodním náborem a slyším je denně. Tady je šest nejčastějších — a k nim fakta, čísla a zdroje, ne názor.
Nezávazně probrat náborKrátce: V ČR pracuje přes 930 000 cizinců — více než pětina všech zaměstnanců (MPSV, ČNB). Neberou práci Čechům, obsazují místa, o která čeští uchazeči nestojí, a nejsou levní: mzdu mají stejnou jako místní, plus zaměstnavatel nese náklady na nábor, víza a relokaci. Filipínce v ČR nezaměstnávají agentury, ale přímo firmy, s mzdou nejméně 1,22násobku minimální mzdy. Automatizace nedostatek lidí neřeší dnes, ale za 15–20 let — a i ona potřebuje lidi.
Fakt: mzdy tento problém nevyřeší. V Česku pracuje více než 930 000 cizinců jako zaměstnanci (MPSV, konec roku 2025) — více než pětina všech zaměstnanců v zemi (ČNB). I kdyby mzdy vzrostly libovolně, počet Čechů v produktivním věku to nezvýší: demografická křivka je daná desítky let dopředu. Podle průzkumu STEM/MARK to 60 % Čechů ví — očekávají, že se nedostatek lidí v příštích 10–15 letech ještě zhorší.
Fakt: tři věci, které tohle tvrzení přehlíží.
Fakt: zahraniční pracovník je pro zaměstnavatele vždy dražší než místní. Má stejnou mzdu a stejné podmínky — a navíc firma nese náklady, které u českého uchazeče neexistují: nábor v zemi původu, víza a povolení, letenku, ubytování na začátku, onboarding, administrativu pobytu. Rozdíl není v ceně, ale v dostupnosti: český svářeč, který by nastoupil, na trhu často není. Že se obava z tlaku na mzdy přesto drží, ukazuje průzkum — sdílí ji 57 % Čechů. Data ji nepotvrzují: cizinci vstupují na pozice, kde mzdy rostou právě proto, že lidé chybí.
Fakt: kterým? Úřad práce eviduje dlouhodobě stovky tisíc volných míst, na velkou část z nich se nikdo nehlásí. Cizinci obsazují pozice, o které čeští uchazeči nestojí — výroba, logistika, stavebnictví, svařování, potravinářství. Navíc každé takové místo musí projít testem trhu práce: zaměstnavatel ho 30 dnů nabízí uchazečům z ČR a EU, a teprve když se nikdo nepřihlásí, může ho obsadit cizincem ze třetí země. Přesně tohle veřejnost uznává: 70 % Čechů souhlasí, že cizinci obsazují místa, o která není mezi Čechy zájem, a 74 %, že pomáhají firmám udržet provoz tam, kde chybí lidé. Neberou práci — drží v chodu firmy, které by bez nich zavřely nebo odešly.
Fakt: za 15–20 let možná částečně. Výrobní linku ale dnes nezautomatizujete přes noc — a i na tu automatizaci potřebujete lidi, kteří ji postaví, naprogramují a udržují. Japonsko automatizuje třicet let a stále řeší nedostatek pracovních sil natolik, že otevřelo vlastní programy pracovní migrace. 86 % Čechů v průzkumu souhlasí, že AI a automatizace mohou pomoci, ale v řadě profesí lidskou práci plně nenahradí. Automatizace a zahraniční pracovníci nejsou protiklady — jsou dvě části jednoho řešení.
Fakt: část ano — a pro veřejné rozpočty to není špatná zpráva. Po celou dobu pobytu odvádějí sociální a zdravotní pojištění i daně jako každý jiný zaměstnanec, čerpají z nich ale zlomek: v produktivním věku, bez nároku na starobní důchod, s minimálním čerpáním zdravotní péče. Kdo odejde, odvedl víc, než vzal. A pro srovnání: desítky tisíc Čechů dělají totéž v Německu a Rakousku — dojíždějí za prací, odvádějí tam pojistné a vracejí se. Nikdo to nenazývá problémem.
Mýty slyšíme denně, fakta mnohem méně. Veřejnost přitom podle průzkumu nechce „více cizinců" — chce kvalifikaci, začlenění a státní kontrolu. Přesně to řízený nábor plní: praktické testy v zemi původu, ověřená kvalifikace, test trhu práce, Program kvalifikovaný zaměstnanec, zaměstnanecká karta. Jak to vypadá krok za krokem, popisuje průvodce pro zaměstnavatele.
Tomáš Surka — 15+ let v recruitmentu a mezinárodní pracovní migraci, Managing Partner Orienta Czech s.r.o., zakladatel SURKA Group a spoluzakladatel Prime Search Manpower Agency Inc. (Manila). Pravidelně komentuje pracovní migraci pro Hospodářské noviny, Forbes či Ekonom. LinkedIn ↗
POPTÁVKA
Do 48 hodin dostanete kalkulaci a reálný harmonogram nástupů.