Pod každým článkem o pracovní migraci se opakují stejná tvrzení. Patnáct let se zabývám mezinárodním náborem a slyším je denně. Tady je šest nejčastějších — a k nim fakta, čísla a zdroje, ne názor.
Nezávazně probrat náborKrátce: V ČR pracuje přes 930 000 cizinců — více než pětina všech zaměstnanců (MPSV, ČNB). Neberou práci Čechům, obsazují místa, o která čeští uchazeči nestojí, a nejsou levní: mzdu mají stejnou jako místní, plus zaměstnavatel nese náklady na nábor, víza a relokaci. Filipínce v ČR nezaměstnávají agentury, ale přímo firmy, s mzdou nejméně 1,22násobku minimální mzdy. Automatizace nedostatek lidí neřeší dnes, ale za 15–20 let — a i ona potřebuje lidi.
Fakt: mzdy tento problém nevyřeší. V Česku pracuje více než 930 000 cizinců jako zaměstnanci (MPSV, konec roku 2025) — více než pětina všech zaměstnanců v zemi (ČNB). I kdyby mzdy vzrostly libovolně, počet Čechů v produktivním věku to nezvýší: demografická křivka je daná desítky let dopředu. Není to výkyv: podíl cizinců na zaměstnancích vzrostl z 8 % (2015) na 22 % (2025) a počet se téměř ztrojnásobil — celý statistický přehled. Podle průzkumu STEM/MARK to 60 % Čechů ví — očekávají, že se nedostatek lidí v příštích 10–15 letech ještě zhorší.
Fakt: tři věci, které tohle tvrzení přehlíží.
Fakt: zahraniční pracovník je pro zaměstnavatele vždy dražší než místní. Má stejnou mzdu a stejné podmínky — a navíc firma nese náklady, které u českého uchazeče neexistují: nábor v zemi původu, víza a povolení, letenku, ubytování na začátku, onboarding, administrativu pobytu. Rozdíl není v ceně, ale v dostupnosti: český svářeč, který by nastoupil, na trhu často není. Že se obava z tlaku na mzdy přesto drží, ukazuje průzkum — sdílí ji 57 % Čechů. Data ji nepotvrzují: cizinci vstupují na pozice, kde mzdy rostou právě proto, že lidé chybí.
Fakt: kterým? Úřad práce eviduje dlouhodobě stovky tisíc volných míst, na velkou část z nich se nikdo nehlásí. Cizinci obsazují pozice, o které čeští uchazeči nestojí — výroba, logistika, stavebnictví, svařování, potravinářství. Navíc každé takové místo musí projít testem trhu práce: zaměstnavatel ho 30 dnů nabízí uchazečům z ČR a EU, a teprve když se nikdo nepřihlásí, může ho obsadit cizincem ze třetí země. Přesně tohle veřejnost uznává: 70 % Čechů souhlasí, že cizinci obsazují místa, o která není mezi Čechy zájem, a 74 %, že pomáhají firmám udržet provoz tam, kde chybí lidé. Neberou práci — drží v chodu firmy, které by bez nich zavřely nebo odešly.
Fakt: za 15–20 let možná částečně. Výrobní linku ale dnes nezautomatizujete přes noc — a i na tu automatizaci potřebujete lidi, kteří ji postaví, naprogramují a udržují. Japonsko automatizuje třicet let a stále řeší nedostatek pracovních sil natolik, že otevřelo vlastní programy pracovní migrace. 86 % Čechů v průzkumu souhlasí, že AI a automatizace mohou pomoci, ale v řadě profesí lidskou práci plně nenahradí. Automatizace a zahraniční pracovníci nejsou protiklady — jsou dvě části jednoho řešení.
Fakt: premisa je obrácená. Po celou dobu pobytu odvádějí zahraniční zaměstnanci sociální a zdravotní pojištění i daně stejně jako každý jiný zaměstnanec — povinně, z každé mzdy, žádný „zvláštní režim" neexistuje. Nároky z českého systému přitom nezávisí na občanství, ale na účasti v systému a splnění zákonných podmínek (ČSSZ): starobní důchod vyžaduje potřebnou dobu pojištění, a pracovník, který se po několika letech vrátí domů, tak typicky celou dobu přispíval, aniž dávky čerpal. Zda a jak se nárok přenáší přes hranice, řeší koordinační pravidla EU a dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení — u smluvních států lze český důchod za zákonných podmínek pobírat i v zahraničí. Přesnou fiskální bilanci pracovní migrace musí spočítat ekonomové; co ale platí bez datasetu: kdo do systému povinně přispívá a odjede dřív, než mu vznikne nárok, peníze „nebere". A pro srovnání — desítky tisíc Čechů pracují stejně v Německu a Rakousku, odvádějí tam pojistné a nikdo to za problém neoznačuje.
Mýty slyšíme denně, fakta mnohem méně. Veřejnost přitom podle průzkumu nechce „více cizinců" — chce kvalifikaci, začlenění a státní kontrolu. Přesně to řízený nábor plní: praktické testy v zemi původu, ověřená kvalifikace, test trhu práce, Program kvalifikovaný zaměstnanec, zaměstnanecká karta. Jak to vypadá krok za krokem, popisuje průvodce pro zaměstnavatele.
Tomáš Surka — 15+ let v recruitmentu a mezinárodní pracovní migraci, Managing Partner Orienta Czech s.r.o., zakladatel SURKA Group a spoluzakladatel Prime Search Manpower Agency Inc. (Manila). Pravidelně komentuje pracovní migraci pro Hospodářské noviny, Forbes či Ekonom. LinkedIn ↗
POPTÁVKA
Do 48 hodin dostanete kalkulaci a reálný harmonogram nástupů.